Dne 6. 11. 2017 jsem prostřednictvím okresního státního zastupitelství podal trestní oznámení na ředitele Krajského úřadu Ústeckého kraje, Ing. Milana Zemaníka, pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu dle zákona č. 40/2009 Sb., § 329 a § 330 – zneužití pravomocí úřední osoby a maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Porušení těchto ustanovení jsem především spatřoval v opakovaném vydávání nezákonných správních rozhodnutí, jejichž nezákonnost opakovaně zdůraznilo i Ministerstvo vnitra České republiky ve svých rozhodnutích, která tato rozhodnutí rušila.
Musím přiznat, že jsem byl k výsledku šetření skeptický, ale pořád jsem tak nějak doufal, že svévolné jednání úředníkům jen tak neprojde. Bohužel jsem doufal ale marně.
Státní zastupitelství předalo oznámení na místní obvodní oddělení PČR, které ho následně předalo na službu kriminální policie a vyšetřování, územní odbor Ústí nad Labem. Poté jsem byl telefonicky předvolán k podání vysvětlení na budovu Krajského ředitelství PČR. Na začátku proběhla krátká diskuze, proč si chci tento úkon nahrávat, že si to pan vyšetřovatel nepřeje atd., ale nakonec jsem se domluvili a záznam pořízen byl. Na místě jsem pouze zopakoval informace, které jsem uvedl v oznámení, a proto není ani důležité záznam zveřejňovat, i když na to mám právo, a to i bez souhlasu úřední osoby, viz např. stanovisko odboru bezpečnostní politiky MV k pořizování záznamů policistů při výkonu služby:
9. března 2018 jsem ve schránce našel vyrozumění. Už jenom to, že takto důležitý dopis není zasílán doporučeně, je na pováženou. No a co jsem se tam dozvěděl?
Hned po rekapitulaci stavu se dozvídám, že pokud nejsou informace v rámci InfZ poskytnuty, může je žadatel vymáhat soudní žalobou.
Všimněte si, jakou použil policejní orgán terminologii. Z rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem, neboli z nezákonného rozhodnutí, se nám najednou stalo nevyhovující rozhodnutí. Zvláštní, že?
A teď to podstatné. Přestože KÚÚK v čele s Ing. Zemaníkem jednoznačně svými rozhodnutími porušuje správní řád (zákon 500/2004 Sb.) a popírá základní principy fungování správních orgánů, což zmínilo opakovaně i MVČR, orgány činné v trestním řízení jsou jiného názoru:
Dále se orgán PČR zabývá zveřejňováním platů v rámci InfZ jako takového, což je v této věci naprosto nepodstatné.
” Jádrem problému je vědomé a cílené porušování zákona správním orgánem tím, že vydává nezákonná rozhodnutí TEČKA. “
Věc ve které je rozhodováno, je naprosto nepodstatná, a proto je zcela zcestné, aby se orgán činný v trestním řízení ve svém vyjádření touto otázkou zabýval v rámci odůvodnění, proč nespatřuje v jednání úředních osob znaky, které by naplnily skutkovou podstatu trestného činu.
Pokud toto opravdu myslí vážně, správním řádem se nemusíme řídit ani my! Vlastně ano, musíme:
” My jsme jen občané, nikoliv vrchnost! “
