Dne 16. 1. 2019 jsem obdržel e-mail od paní Šupkové z MVČR, ve kterém se mě sama a aktivně dotázala na následující:
Potvrdil jsem, že s elektronickým zasíláním rozhodnutí souhlasím. Žádné “handrkování”, jako v případě KÚÚK, neproběhlo – nebyl důvod.
Dne 21. 1. 2019 mi tedy bylo zasláno rozhodnutí prostřednictvím elektronické pošty.
Jedná se tedy o desáté rozhodnutí, které ruší rozhodnutí Ústeckého kraje, Krajského úřadu Ústeckého kraje:
Povinný subjekt i nadále postupuje nezákonně. Proč by ne, když tak může činit zcela beztrestně, že?
Nadřízený orgán ztrácí se svévolným jednáním povinného subjektu trpělivost, čemuž se nedá divit, a vyjadřuje se následovně:
Zde nadřízený orgán shrnul to, jak povinný subjekt přemýšlí:
Nejsem si vědom toho, že bych něco podobného kdy řekl, nicméně povinný subjekt si to ve své fantazii takto vyložil. Tím se však v podstatě a zřejmě nechtěně přiznal k tomu, že by zveřejnění platu veřejnost popudilo. Chápu to tedy tak, že
výplata JUDr. Körnera je tak vysoká, že by to veřejnost nebyla schopna akceptovat?
Zveřejnění by tedy vyvolalo veřejnou diskuzi nad otázkou, kterou jsem položil v úvodu těchto webových stránek. Můj požadavek na zveřejnění platu je tudíž legitimní.
Jsem rád, že nadřízený orgán nemá tak bujnou fantazii jako povinný subjekt, když uvádí následující:
” Žadatel sice „vyzývá“ k veřejnému boji, ovšem nikoliv přímo proti dotčeným pracovníkům, nýbrž proti jejich jednání, se kterým není spokojen. “
Přesně tak!
…
” Odvolací orgán proto musí konstatovat, že povinný subjekt neprokázal
motivaci žadatele, z níž by se dalo dojít k závěru o šikanózním výkonu práva “
I přes to, že má vytrvalost zcela jistě unavuje ministerské úředníky, rozhodnutí je opět profesionální a hlavně nezaujaté.
Tímto děkuji všem osobám, které se na rozhodnutí podílely.