InfZ a další neposlušný úřad?

Máme tu zřejmě další svévolné jednání úřadu ve věci poskytování informací v rámci zákona 106/1999 Sb., Zákona o svobodném přístupu k informacím. Nyní se však nejedná o Krajský úřad Ústeckého kraje. Je zde totiž další adept, kterým je Magistrát města Ostravy !!!. Ty vykřičníky jsem uvedl záměrně, jelikož se jedná o oficiální logo města a tato příšernost na vás vyskočí z každého úředního lejstra tohoto úřadu.

O co jde? Dne 28. 7. 2020 jsem v rámci zažádal o některé dokumenty ze spisu, jenž je veden k řízení, jehož nejsem účastníkem. Proto jsem využil informační zákon, jelikož dle správního řádu nemám v tomto postavení na nahlížení do spisu logicky nárok.

Žádost byla zaslána prostřednictvím e-mailu a její znění je zde:

Důležité je, že jsem v žádosti uvedl, že nepožaduji kopii celého spisu a tudíž se nejedná o žádost o nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu.

Od úřadu jsem tedy očekával poskytnutí anonymizovaných kopií požadovaných dokumentů.

Stalo se ale to, co se díky praxi některých úřadů dalo očekávat. Přišlo rozhodnutí o odmítnutí žádosti. A teď hádejte, z jakého důvodu. Vše se dozvíte z rozhodnutí nadřízeného orgánu povinného subjektu, kterým je Krajský úřad Moravskoslezského kraje, jelikož jsem se proti odmítnutí poskytnutí informací v zákonné lhůtě odvolal:

Zde je tedy rozhodnutí nadřízeného orgánu, které mi bylo zasláno prostřednictvím České pošty, přestože jsem žádal v souladu se správním řádem o komunikaci elektronickou:

Nadřízený orgán zareagoval velmi věcně a trefně,

když povinný subjekt upozornil na zmatečnost jeho rozhodnutí:

Ale abych nadřízený orgán moc nechválil. Zarážející je výroková část, kde je uvedeno, že “žadatel má právo na poskytnutí požadovaných informací” a “mělo by být jeho žádosti vyhověno v plném rozsahu“. A právě v tom sdělení “mělo by být” spatřuji problém.

Přestože od ledna 2020 začal platit tzv. informační příkaz (§ 16 odst. 4, InfZ), Krajský úřad Moravskoslezského kraje ho “nepoužil”.

Podle čeho ale postupoval?

V odkazovaném ustanovení je uvedeno následující:

Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.

Nadřízený orgán je přesvědčen, že povinný subjekt má informace poskytnout, ale nic mu nepřikázal a řízení nezastavil.

Díky tomuto postupu mi nebyly informace do dnešního dne (cca 2 měsíce od podání žádosti) poskytnuty a na poště mám od povinného subjektu další dopis* (zřejmě opět rozhodnutí o odmítnutí). Na dotaz, proč nadřízený orgán nepostupoval podle tohoto ustanovení mi též odpovězeno nebylo.

*pokračování v závěru stránky

Informační příkaz by možná fungoval, kdyby ho úřady používaly i v praxi.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje už byl poučen a chybu uznal. Doufejme, že příště bude již postupovat podle zákona:

Vraťme se k dopisu, který jsem měl na poště. Jednalo se, nikoliv o odmítnutí žádosti, ale o poskytnuté informace. Dotázal jsem se se tedy Ing. Stokláska, vedoucího úseku, jenž informace poskytoval, proč nebyly tyto poskytnuty elektronickou poštou, když jsem o to ve své žádosti výslovně žádal. Odpověď byla následující:

Na toto jsem zareagoval mj. tak, že jsem dokument naskenoval a zaslal jej na ukázku, bez jakýchkoliv problémů, zpět.

Na e-mail úřad následně odpověděl, tudíž mu byl doručen. Odpověď mi byla zaslána dokonce e-mailem. Nicméně na připomínku ohledně velikosti přílohy nijak nereagoval. Následně proběhla další diskuze, kdy i přes mé opakované upozornění úřad sice reagoval elektronicky, ale i souběžně prostřednictvím České pošty, přestože jsem v souladu se správním řádem doručení potvrdil e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

O čem to svědčí? O neschopnosti úředníků nebo o zkostnatělosti systému, kdy se veškerá dokumentace “musí” tisknout a posílat poštou.

Důležité je, že i přes tyto zbytečné peripetie mi byly požadované části spisu doručeny a tudíž i poskytnuty.

Alespoň tento úřad se snad poučil a k těmto excesům se v dalších podobných řízeních vyvaruje.